Často kladené otázky
Často kladené otázky Potřebujete pomoc?
Níže napište téma, které hledáte, nebo hledejte v příslušné části.

Máte-li pojištění typu Pro nebo Dive Centre, máte dvě možnosti:

  1.  podle druhu vašeho pojištění, můžete zaregistrovat zdarma některé ze svých studentů nebo všechny. Jedná se o bezplatné pojištění studentů.
  2.  můžete pro své studenty zakoupit specifické pojištění. V takovém případě se jedná o pojištění studentů. Více informací najdete na těchto webových stránkách:
  • Můžete tak učinit prostřednictvím svého MyDAN, ovšem za předpokladu, že máte pojištění typu Pro nebo Dive Centre.
  • Jakmile svého studenta zaregistrujete systémem bezplatného pojištění studentů nebo pojištění studentů, obdržíte oba potvrzovací e-mail.

Mohou se lišit hlavně čtyřmi vlastnostmi:

  • Kurzy  bezplatné pojištění studentů lze použít pouze pro studenty začátečníkyPojištění studentů lze použít i pro studenty jiných kurzů.
  • Celkový limit  bezplatné pojištění studentů znamená jeden celkový limit ve výši €15000 pro všechny studentyPojištění studentůznamená rozsah jednotlivého pojištění každého studenta až do částky € 30000.
  • Trvání — bezplatné pojištěnístudentů trvá 90 dní – pojištění studentů trvá  365 dní. V každém případě však obě pojištění končí dnem vydání certifikace studentovi.
  • Přítomnost instruktora  bezplatné pojištění studentů zůstává v platnosti, pokud instruktor, který toto pojištění aktivoval, učí kurz osobně. Pojištění studentů  se vztahuje na pojištěné studenty bez ohledu na to, kdo skutečně kurz vyučuje.

Ano, tato pojištění můžete použít i pro studenty žijící v kterékoli jiné zemi.

Ano, platí po celém světě.

Historie bezpečného a úspěšného podnikání s potápěním je dobrým signálem , který dokazuje, že pracujete dobře a správně, ale určitě to neznamená, že se nepohybujete v rizikovém prostředí. Riziko existuje vždy a všude, navzdory veškeré péči a opatrnosti. Program HIRA od DAN vám umožní nahlédnout na své podnikání z jiného úhlu, kriticky a použitím mnoha kritérií. Ono je totiž velmi snadné dokonce i pro ty nejzkušenější z nás uspokojit se dosavadním stavem a přehlédnout stará nebezpečí i nová rizika, která se postupem času objevují.
Procházení tohoto programu vás může ujistit, že máte existující rizika pod kontrolou, navíc může být výsledkem celého kontrolního procesu situace, kdy si stanovíte svou vlastní pevnou základnu, oproti které budete poměřovat a posuzovat možná budoucí nebezpečí související s vaší činností.

 

Jako operátora potápění vás program HIRA seznámí se zcela novými aspekty zvládání rizik a vypořádání se s odpovědností vyplývající z vaší činnosti. Organizované zvládání rizik, jak jsme toho svědky v letecké dopravě nebo např. ve zdravotnictví, se zatím do podnikání s potápěním příliš nerozšířilo, i když i zde dochází ke ztrátám a soudním řízením. Při potápění (a podnikání s ním) existuje riziko prakticky všude a hrozí nebezpečí, že se ledasco považuje za jasné a zaručené a možná nebezpečí se prostě přehlížejí. Jako operátoři a lidé odpovědní za bezpečnost svých zaměstnanců i klientů si takové opomíjení a přehlížení nebezpečí prostě nemůžete dovolit. Program DAN HIRA je jedním ze způsobů, jak si můžete zkontrolovat své podnikání a ujistit se, že bezpečnost neberete za samozřejmost a na lehkou váhu. Prozatím neexistující nehoda neznamená, že je bezpečnost zcela zaručena.

Dokonce i potápěčtí profesionálové, kteří nevlastní potápěčské středisko nebo obchod čelí mnoha nebezpečím jak ve vodě, tak i na souši. Umět rozpoznat možné problémy při nejrůznějších činnostech spojených s potápěním a mít pod kontrolou právní odpovědnost za svou činnost i za své klienty je pro profesionály naprosto klíčové jak z hlediska své ochrany, tak i pro úspěch při svém podnikání. Profesionální potápěči se neustále setkávají s rizikem spojeným s výukou, při přepravě výbavy i svých studentů, při provozování nebo organizací charterové dopravy a v mnoha dalších situacích souvisejících s podnikáním v oblasti potápění. Tato úskalí se často přehlížejí, čímž se profesionální potápěči vystavují mnoha nebezpečím. Program DAN HIRA byl vytvořen za účelem tyto nedostatky odstranit a udržet v bezpečí při výuce vás i vaše studenty.

Program HIRA od DAN byl sestaven tak, aby podporoval podnikání s potápěním, snižoval možné ztráty vzniklé při této činnosti a předcházel zraněním. Průmysl potápění se neobejde bez profesionálů a zlepšování bezpečnosti při potápění nelze omezit jen na rekreační potápěče. Profesionálům typu DAN Pro, členům typu Club a partnerům kategorie Business se poskytuje bezplatně jako aktivní příspěvek ke zvyšování bezpečnosti v našich komunitách, abychom všichni prosperovali co nejlépe.

Program DAN HIRA został stworzony dla wszystkich profesjonalistów nurkowych. Nieważne, czy jesteś instruktorem, operatorem łodzi czarterowej, właścicielem bazy nurkowej lub prowadzisz firmę oferującą sporty wodne jako dodatkowe źródło dochodu – zawsze możesz wykorzystać HIRA w swojej działalności. Ze względu na szeroką bazę użytkowników tego programu, nie wszystkie jego elementy będą odpowiednie dla wszystkich typów działalności, dlatego do Ciebie należy decyzja, które części programu przyniosą Ci najwięcej korzyści. Jest to narzędzie, które pomoże Ci zarządzać ryzykiem, a nie program, który je ocenia lub daje na nie pozwolenie. Jego celem jest zapewnienie pomocy kompetentnym i entuzjastycznym osobom w rozwinięciu firmy i zmniejszenie odpowiedzialności.

  • VELKÁ ÚNAVA - SLABOST
  • SILNÁ ŽÍZEŇ A VELKÉ SUCHO V ÚSTECH
  • ZAPADLÉ OČI A/NEBO OČI, KTERÉ NEPRODUKUJÍ SLZY
  • OSM HODIN BEZ POTŘEBY MOČENÍ
  • SUCHÁ KŮŽE SE SNÍŽENÝM NAPĚTÍM, KTERÁ SE PO ŠTÍPNUTÍ VRACÍ JEN POMALU DO PŮVODNÍHO STAVU
  • RYCHLÝ SRDEČNÍ TEP, SLABÝ PULS
  • ZRYCHLENÝ DECH
  • NÍZKÝ KREVNÍ TLAK
  • PODRÁŽDĚNOST A ZMATENOST
  • KŘEČE
  • ZHORŠENÝ STAV VĚDOMÍ
  • ŽÍZEŇ (TZN. ČLOVĚK BY NEMĚL PÍT, AŽ KDYŽ MÁ ŽÍZEŇ, PROTOŽE TO JIŽ NAZNAČUJE MÍRNOU DEHYDRATACI)
  • ZÁVRATĚ
  • BOLESTI HLAVY
  • SVALOVÉ KŘEČE
  • ÚNAVA
  • SUCHO V ÚSTECH
  • TMAVĚ ZBARVENÁ MOČ
  • SNÍŽENÉ VYLUČOVÁNÍ MOČI

Existují tři úrovně kontaminantů, které mohou znečišťovat dýchací plyn:

  1. Jako oxid uhelnatý (CO) se nejčastěji ve stlačeném plynu vyskytují: oxid uhličitý (CO2), vlhkost (H2O), kondenzovaný olej, částice a zápach;
  2. v určitých geografických oblastech se rovněž objevují: těkavé uhlovodíky a organické sloučeniny, např. metan (CH4);
  3. poměrně vzácný, ale přesto známý je výskyt i jiných toxických látek: např. výparů z čistících produktů a halogenovaných rozpouštědel, emisí z motorových vozidel, síry a produktů nebo výparů na bázi dusíku.

Velké množství oxidu uhličitého (CO2) zvyšuje frekvenci dýchání, což při potápění do větších hloubek znamená respirační riziko. Rovněž snižuje schopnost vnímání, vyvolává pocit nepohody, závratě nebo strnulost a v extrémních případech může vést k bezvědomí až úmrtí.

Nadměrná vlhkost může zapřičiňovat „zamrznutí“ či neotevření regulačních ventilů. Také zvyšuje korozi a rezavění lahví, což nepříznivě ovlivňuje filtrační prvky a mívá za následek produkci chemických zápachů vedoucích až k nauzee či podráždění dýchacích cest.

Co se týče oleje, zdravotní problémy mohou působit hlavně malé částečky, protože ty tělesné čistící mechanismy nedokáží odstranit (na rozdíl od větších částic). Zadržené částečky oleje pak mohou být zdrojem infekce. Olejové výpary jsou také nebezpečné pro možnost vzniku požáru.

Prach je nebezpečný jak pro plíce, tak i pro jemné součásti regulačních prvků.

Všechna tato znečištění vyžadují pozornost potápěčů, pečlivou údržbu v potápěčských střediscích a dobré povědomí o nich u všech zúčastněných osob.

Oxid uhelnatý je plyn bez barvy, chuti a zápachu, který zpravidla vzniká nedokonalým spalováním látek obsahujících uhlík.

Hemoglobin jej absorbuje 200krát lépe než kyslík. Tím se snižuje kapacita hemoglobinu přepravovat kyslík, což může vést k hypoxii až úmrtí. Závažnost otravy CO závisí na jeho koncentraci v dýchacím plynu a délce vystavení organismu této situaci. Dlouhé vystavení organismu i poměrně malým koncentracím CO může mít za následek těžkou otravu.

Při potápění se s hloubkou zvyšuje parciální tlak CO a otrava i nízkou koncentrací CO, která by za normálního atmosférického tlaku neměla i při delším trvání žádné toxické účinky, je s rostoucí hloubkou stále nebezpečnější. Při sestupu může být hemoglobin přetížen oxidem uhelnatým, což významně sníží jeho schopnost vázat na sebe kyslík, ale i zvýšený parciální tlak kyslíku může mít za následek, že v krvi bude dost kyslíku na udržování buněk dostatečně okysličených. Během ponoru se snížená přeprava kyslíku (hemoglobinem) také částečně kompenzuje množstvím rozpuštěného kyslíku v krevní plazmě. Ale při výstupu, když se parciální tlak kyslíku i množství rozpuštěného kyslíku snižuje, může tento stav vést k hypoxii. Proto se příznaky otravy zhoršují během výstupu nebo až po něm.

Otrava CO je zřejmě vůbec nejnebezpečnější kontaminací dýchacího plynu. Ale existují i jiné druhy znečištění, kterým je nutno věnovat pozornost.

K barotraumatům vnějšího ucha dochází, když se ucpe vnější zvukovod, což „uvězní“ vzduch mezi ucpávkou a ušním bubínkem. To může vyvolat nadměrný tlak nebo vakuum ve vzduchovém prostoru, jakmile potápěč mění hloubky. Blokace bývají zapřičiněny nadměrným ušním mazem, neventilovanými ušními ucpávkami nebo extrémně těsnou potápěčskou kuklou. Následkem sílícího tlaku a stlačení vnějšího ucha může okolní tkáň naplnit zvukovod krví a tekutinou, nebo může prasknout ušní bubínek. Potápěč cítí bolest a po uvolnění tlaku (způsobeném prasknutím bubínku) se dostane do středního ucha studená voda, což vede k závrati.
Rovněž může nastat barotrauma dutin, ale tento jev je méně častý. Jedná se o uzavřené prostory naplněné vzduchem nacházející se kolem nosní dutiny. Každá dutina je spojená s nosem úzkým otvorem (Sinus Ostium), který umožňuje stálé propojení s atmosférou. Když se průchodnost těchto otvorů velmi omezí nebo úplně znemožní (zpravidla následkem alergie, kouření, infekce, nadměrného používání dekongestantů, zánětu dutin, polypů nebo shluku hlenu), tlak v dutinách nelze vyrovnat. Dostaví se bolest nad okem, kolem lícní kosti, u horních zubů a/nebo hluboko v lebce – podle toho, o kterou dutinu se jedná. Během výstupu nebo po výstupu na hladinu často dochází i ke slabému krvácení z nosu. Důvodem může být skutečnost, že se během ponoru naplnily dutiny krví, aby se v nich vyrovnaly rozdíly tlaku.
Jestliže je tlak na střední ucho příliš velký (z důvodu nevyrovnání tlaku nebo přílišného aplikování techniky valsalva), může se střední ucho poškodit (s poruchou mechanismu slyšení a/nebo rovnováhy), v některých případech natrvalo. Následkem může být hluchota, hučení v uších a závrať.
Při častém potápění způsobí voda otok výstelkových buněk vnějšího zvukovodu. Tyto buňky se postupně od sebe odtahují a vytvoří dostatečné prostory pro bakterie (které se za normálního stavu nacházejí na povrchu tkáně), aby se dostaly pod kůži, kde je ideálně teplé prostředí pro jejich rozmnožování. Následuje svědění vnějšího zvukovodu, bolest a zánět. Bez příslušného léčebného zásahu se může otok rozšířit na nedaleké lymfatické uzliny, což vyvolá bolest při pohybech čelisti. V tomto okamžiku je jedinou léčbou nasazení antibiotik, samozřejmě s okamžitým ukončením potápění. V některých případech lze pozorovat výtok z vnějšího zvukovodu. Bolest a pocit „tahání“ v uchu odlišuje problémy vnějšího zvukovodu od infekce středního ucha, protože tam k takovým průvodním jevům nedochází.
Barotrauma středního ucha, nebo „tlak v uchu”, je nejčastější potápěčské zranění, které může být zapřičiněné použitím špatné techniky pro vyrovnávání tlaku nebo potápěním se při nachlazení. Střední ucho je mrtvý prostor spojený s horní částí hrdla Eustachovými trubicemi. Tyto trubice jsou úzké a za normálního stavu uzavřené. Při použití některé z technik pro vyrovnávání tlaku se otevřou a umožní vstup vyššího tlaku z hrdla do středního ucha, čímž se tlak ve zmíněném mrtvém prostoru vyrovná. Tyto trubice se však snadnou ucpou hlenem (např. při nachlazení) a tím se vyrovnávání tlaku ve středním uchu znemožní. Během sestupu pod vodu se okolní tlak oproti tlaku ve středním uchu zvyšuje, a když se neprovede vyrovnání, vede to k pocitu nepohody až k bolesti v uchu, někdy může dojít k protržení ušního bubínku.
Během výstupu se vzduch ve středním uchu následkem klesajícího okolního tlaku rozpíná. Jsou-li Eustachovy trubice zablokované, nemá se tento rozpínající tlak vzduchu kam uvolnit. Může docházet k závratím, protože tlak působí na mechanismus rovnováhy nacházející se ve středním uchu. Když tento stav přetrvává, může expandující tlak způsobit silnou bolest až poškození ušního bubínku. K opačnému bloku obvykle dochází v případech, kdy v hloubce odezní účinek dekongestančních prostředků, následkem špatného vyrovnávání tlaku nebo během ponoru při nachlazení. Podobná situace může nastat i u dutin, jestliže se v hloubce uzavře otvor sinus ostium. Průvodním jevem je pak bolest v postižené dutině s krvácením z nosu (někdy i bez něj), ve vážných případech může dojít až k prasknutí dutiny.
Zatížení těla při plavání pod vodou je až překvapivě vysoké. Je to způsobeno hlavně zvýšenou hustotou dýchacího plynu závislou na hloubce ponoru. Změny v mechanice dýchání pak způsobí, že se náhle projeví i předchozí zdravotní omezení dýchacích orgánů. Dokonce i u zkušených potápěčů jde obvykle méně než 5% tělesné energie do ploutve. Limitujícím faktorem je mechanika dýchání. A ta se může rychle „vymknout z rukou“ kvůli přílišné námaze.