JAK SE VYHNOUT ZRANĚNÍ UŠÍ A DUTIN

Barotrauma uší a dutin může být způsobeno změnami okolního tlaku.

Během sestupu, když tlak stoupá, musí potápěči tlak vzduchu v dutinách a ve středním uchu vyrovnávat na okolní tlak vody. Oteklé nebo poškozené tkáně mohou omezovat průchod vzduchu otvory, které vyrovnávání tlaku umožňují. A když tlak vzduchu v těchto prostorech nelze vyrovnat, může potápěč pociťovat bolest a nepohodu. A jestliže se během výstupu nemůže rozpínající vzduch uvolňovat, objem v dutinách se zvětšuje, což má za následek další bolest a ještě větší nepohodu.
Nejčastější zranění ohlášena do DAN souvisí s tlakem v uších a v dutinách (barotraumata). Naštěstí jim lze poměrně snadno předcházet a stačí jen jednoduché zaškolení a selský rozum, aby se potápěč těchto problémů vyvaroval. Kampaň „Uši a bezpečnost potápění“ se hlavně zaměřuje na správné vysvětlení tohoto problému a s tím související on-line seminář „Uši a potápění“ se poskytuje členům DAN zdarma (za malý poplatek je tento seminář dostupný i nečlenům DAN).

BAROTRAUMA UŠÍ A DUTIN
Barotrauma středního ucha, nebo „tlak v uchu”, je nejčastější potápěčské zranění, které může být zapřičiněné použitím špatné techniky pro vyrovnávání tlaku nebo potápěním se při nachlazení. Střední ucho je mrtvý prostor spojený s horní částí hrdla Eustachovými trubicemi. Tyto trubice jsou úzké a za normálního stavu uzavřené. Při použití některé z technik pro vyrovnávání tlaku se otevřou a umožní vstup vyššího tlaku z hrdla do středního ucha, čímž se tlak ve zmíněném mrtvém prostoru vyrovná. Tyto trubice se však snadnou ucpou hlenem (např. při nachlazení) a tím se vyrovnávání tlaku ve středním uchu znemožní. Během sestupu pod vodu se okolní tlak oproti tlaku ve středním uchu zvyšuje, a když se neprovede vyrovnání, vede to k pocitu nepohody až k bolesti v uchu, někdy může dojít k protržení ušního bubínku.
Rovněž může nastat barotrauma dutin, ale tento jev je méně častý. Jedná se o uzavřené prostory naplněné vzduchem nacházející se kolem nosní dutiny. Každá dutina je spojená s nosem úzkým otvorem (Sinus Ostium), který umožňuje stálé propojení s atmosférou. Když se průchodnost těchto otvorů velmi omezí nebo úplně znemožní (zpravidla následkem alergie, kouření, infekce, nadměrného používání dekongestantů, zánětu dutin, polypů nebo shluku hlenu), tlak v dutinách nelze vyrovnat. Dostaví se bolest nad okem, kolem lícní kosti, u horních zubů a/nebo hluboko v lebce – podle toho, o kterou dutinu se jedná. Během výstupu nebo po výstupu na hladinu často dochází i ke slabému krvácení z nosu. Důvodem může být skutečnost, že se během ponoru naplnily dutiny krví, aby se v nich vyrovnaly rozdíly tlaku.
Během výstupu se vzduch ve středním uchu následkem klesajícího okolního tlaku rozpíná. Jsou-li Eustachovy trubice zablokované, nemá se tento rozpínající tlak vzduchu kam uvolnit. Může docházet k závratím, protože tlak působí na mechanismus rovnováhy nacházející se ve středním uchu. Když tento stav přetrvává, může expandující tlak způsobit silnou bolest až poškození ušního bubínku. K opačnému bloku obvykle dochází v případech, kdy v hloubce odezní účinek dekongestančních prostředků, následkem špatného vyrovnávání tlaku nebo během ponoru při nachlazení. Podobná situace může nastat i u dutin, jestliže se v hloubce uzavře otvor sinus ostium. Průvodním jevem je pak bolest v postižené dutině s krvácením z nosu (někdy i bez něj), ve vážných případech může dojít až k prasknutí dutiny.
Jestliže je tlak na střední ucho příliš velký (z důvodu nevyrovnání tlaku nebo přílišného aplikování techniky valsalva), může se střední ucho poškodit (s poruchou mechanismu slyšení a/nebo rovnováhy), v některých případech natrvalo. Následkem může být hluchota, hučení v uších a závrať.
K barotraumatům vnějšího ucha dochází, když se ucpe vnější zvukovod, což „uvězní“ vzduch mezi ucpávkou a ušním bubínkem. To může vyvolat nadměrný tlak nebo vakuum ve vzduchovém prostoru, jakmile potápěč mění hloubky. Blokace bývají zapřičiněny nadměrným ušním mazem, neventilovanými ušními ucpávkami nebo extrémně těsnou potápěčskou kuklou. Následkem sílícího tlaku a stlačení vnějšího ucha může okolní tkáň naplnit zvukovod krví a tekutinou, nebo může prasknout ušní bubínek. Potápěč cítí bolest a po uvolnění tlaku (způsobeném prasknutím bubínku) se dostane do středního ucha studená voda, což vede k závrati.
Při častém potápění způsobí voda otok výstelkových buněk vnějšího zvukovodu. Tyto buňky se postupně od sebe odtahují a vytvoří dostatečné prostory pro bakterie (které se za normálního stavu nacházejí na povrchu tkáně), aby se dostaly pod kůži, kde je ideálně teplé prostředí pro jejich rozmnožování. Následuje svědění vnějšího zvukovodu, bolest a zánět. Bez příslušného léčebného zásahu se může otok rozšířit na nedaleké lymfatické uzliny, což vyvolá bolest při pohybech čelisti. V tomto okamžiku je jedinou léčbou nasazení antibiotik, samozřejmě s okamžitým ukončením potápění. V některých případech lze pozorovat výtok z vnějšího zvukovodu. Bolest a pocit „tahání“ v uchu odlišuje problémy vnějšího zvukovodu od infekce středního ucha, protože tam k takovým průvodním jevům nedochází.
Příznaky a medikace
Příznaky barotraumat uší a dutin
  • mírná až silná bolest v dutinách nebo v uchu
  • zvonění nebo hučení v uchu
  • tlumené slyšení, částečná nebo úplná ztráta sluchu
  • nevolnost, zvracení, závratě (zvláště po bolesti ucha)
  • krvácení z nosu nebo krev ve slinách (i v nepřítomnosti ostatních příznaků)
  • bolest nad okem, u lícní kosti nebo u horních zubů a/nebo hluboko uvnitř lebky

Potápěči s těmito příznaky by měli ukončit potápěčský den (případně i týden), neboť pokračování v ponorech by mohlo mít za následek velmi vážné zranění.

Léčba a medikace
Při zjištění příslušných příznaků během ponoru nebo po něm je potřeba poradit se s lékařem (nejlépe se specialistou na ORL), aby se zjistil rozsah problému. Může existovat i poměrně snadné řešení. Lékař stanoví správnou léčbu i medikaci. Jestliže předepíše nějaké léky, je nutné se s ním poradit, zdali taková medikace neovlivní bezpečnost potápění. Správná péče a léčba pod lékařským dohledem může zkrátit dobu potřebnou pro zbavení se příznaků barotramatu, a také umožní dřívější návrat k potápění.
Prevence
Jak předcházet barotraumatu uší a dutin
  • Vyrovnávejte tlak, než vstoupíte do vody nebo začnete sestupovat a ujistěte se, že jste slyšeli „cvaknutí“ v obou uších. To znamená, že Eustachovy trubice jsou otevřené.
  • Sestupujte pomalu a vyrovnávejte tlak v poloze nohy dole. V případě potřeby prodloužete krk (vzhlédnutím vzhůru), to pomáhá otevření Eustachových trubic.
  • Vyrovnávejte tlak brzy a často (každých 0,3-0,5 metrů, zvláště na začátku ponoru), dokud nedosáhnete nejnižšího bodu. Pociťujete-li určitou nepohodu, možná jste s vyrovnáváním tlaku čekali příliš dlouho.
  • Jestliže se vám nedaří tlak vyrovnat, nebo cítíte-li během sestupu nepohodu a bolest, mírně vystupte vzhůru, až tyto nepříjemné signály zmizí a pokuste se opětovně o vyrovnání tlaku; nepostupujte však násilně a nepokoušejte se sestoupit, dokud nemáte tlak v uších a dutinách vyrovnaný.
  • Nepotápějte se s nachlazením a/nebo s ucpanými dutinami.
  • Nepoužívejte nevětrací ušní ucpávky nebo příliš těsnou kuklu, která by nepropustila do vnějšího zvukovodu vodu ani vzduch.
  • Pocítíte-li nepohodu a bolest během výstupu, zastavte nebo mírně sestupte (nebo nasměrujte postižené ucho ke dnu) a použijte některou vyrovnávací techniku k otevření Eustachových trubic; vystupujte co nejpomaleji. Jestliže se vám stále nedaří vyrovnat tlak, budete muset bolest při výstupu k hladině vydržet.

Jestliže se vám během předcházejícího ponoru nedařilo vyrovnávat tlak, neměli byste se potápět, dokud se nezjistí a nevyřeší existující problém. Může se jednak o následek nějakého předchozího stavu, nejčastěji to bývá infekce nebo alergie. Sliznice zachycuje tekutinu a oteče, čímž zmenšuje průchody k dutinám i snižuje průchodnost Eustachových trubic. To nejen znesnadňuje „pročištění“, ale může mu úplně zabránit. Někteří potápěči používají nosní spreje nebo ústně aplikované léky pro dočasné smrštění nateklých sliznic a ku pomoci vyrovnávání tlaku v dutinách a ve středním uchu. Účinek těchto léků však může v hloubce odeznít, což by vedlo ke komplikacím při výstupu.

TECHNIKY VYROVNÁVÁNÍ TLAKU

I když ušní problémy mohou být zapřičiněné nachlazením, rovněž je možné, že potápěč nepoužívá správnou techniku pro vyrovnávání tlaku.
Potápěč by měl znát, procvičovat a používat takový manévr na „pročištění“ či vyrovnání tlaku, který mu vyhovuje nejlépe:

Valsalva
Držet si nos a dýchat proti uzavřenému hrdlu
Toynbee

Polykat se zavřenými ústy i se zavřeným nosem (vhodné hlavně pro výstup)

Frenzel
Valsalva při stažení krčních svalů při uzavřeném hrdle
Lowry

Valsalva plus Toynbee – držet nos a mírně foukat vzduch z nosu za současného polykání

Edmonds
Vytrčení čelisti dopředu plus Valsalva/Frenzel
Ostatní
Polykání, kroucení čelistmi (vhodné pro výstup)

Vyrovnávání tlaku je tím obtížnější, čím větší je rozdíl tlaku mezi středním uchem a okolím. Časté mírné vyrovnávání je účinnější a nehrozí přivodění zranění, které může vyvolat násilné vyrovnávání, zvláště po dostavení se značné bolesti. U mnoha potápěčů nejlépe funguje kombinace několika vyrovnávacích technik. Vzhledem k tomu, že průchozí cesty k dutinám bývají zpravidla otevřené, nevyžaduje vyrovnávání tlaku v dutinách používání žádných zvláštních manévrů.

Možné důvody potíží s vyrovnáváním tlaku
Nedávné nachlazení nebo ucpané dutiny

 

Předchozí opakované ušní infekce nebo dokonce vážná infekce
Křivá nosní přepážka nebo předchozí zlomený nos, což znemožní jednomu uchu nebo soustavě dutin vyrovnávat tlak stejně rychle jako na opačné straně

 

Alergie, které mohou vyvolávat otok sliznic nebo vytvořit nosní polypy, které částečně nebo úplně uzavřou průchod vzduchu k dutinám

 

Potápěč s předchozími zdravotními problémy v této oblasti by se měl poradit s lékařem specialistou na ORL nebo s alergologem.