VICE VODY, MÉNĚ BUBLINEK
Nadace DAN Europe spustila v roce 2013 bezpečnostní kampaň. Touto kampaní chce DAN zdůraznit důležitost dostatečné hydratace při potápění. Z jakého důvodu? Protože dehydratace je rizikovým faktorem zvyšujícím nebezpečí vzniku dekompresního onemocnění (DCS) a DAN se angažuje všude, kde se jedná o bezpečnost při potápění. Heslo „Více vody, méně bublinek“ přímo a jednoznačně naznačuje, že dobrá hydratace významně snižuje množství cirkulujících bublinek.
Dehydratace a potápění
Co je to dehydratace a jaký má dopad na bezpečnost při potápění

K dehydrataci dochází, když tělo ztrácí více tekutin, než přijímá, což může vést ke zdravotním problémům, kterým by se mělo předcházet.

Tyto problémy (zvláště v případě chronické nebo silné dehydratace) zahrnují bolesti hlavy, sníženou výkonnost, podrážděnost, zmatenost, únavu, svalové křeče, zhoršenou tepelnou regulaci, sníženou úroveň vědomí, při delším trvání vedou ke vzniku ledvinových kamenů a někdy mohou vést i k šoku, což bývá život ohrožující stav.

Zároveň tyto problémy velmi negativně ovlivňují zdravotní stav potápěčů i lidí, kteří se nepotápějí, a proto by se jim mělo v každém případě předcházet. Pro potápěče však v této souvislosti existuje ještě jedno nebezpečí: dehydratace je rizikový faktor, který přispívá k možnosti vzniku dekompresního onemocnění (DCS). Proč? Dehydratace snižuje objem krevní plazmy a prokrvení tkání tím, že zvyšuje hustotu krve a zpomaluje její průtok. A protože krev částečně odpovídá za dopravu živin a výměnu plynů, hustší krev negativně ovlivňuje odstraňování dusíku, čímž narůstá nebezpečí, že se dostaví DCS.

Jak velké je nebezpečí DCS?

V zásadě platí, že při potápění se zvyšuje nebezpečí vzniku dehydratace. Při našich projektech na výzkum DSL jsme často pozorovali, že mnoho potápěčů nebylo dostatečně zavodněno již před ponory a ještě méně po nich. Přesto za normálních podmínek problémy se správnou hydratací nehrají při potápění zásadní roli, i když by se neměly zcela ignorovat.

Nebezpečí dehydratace se zpravidla zvyšuje při rekreačním potápění na dovolené, a to sice kvůli vyšší frekvenci potápění a (obvykle) kvůli teplejšímu klimatu. Proto by se řádné hydrataci měla věnovat dostatečná pozornost.

#stayhydrated
Touto kampaní chce DAN zdůraznit důležitost dostatečné hydratace při potápění

Nadace DAN Europe spustila v roce 2013 bezpečnostní kampaň. Touto kampaní chce DAN zdůraznit důležitost dostatečné hydratace při potápění. Z jakého důvodu? Protože dehydratace je rizikovým faktorem zvyšujícím nebezpečí vzniku dekompresního onemocnění (DCS) a DAN se angažuje všude, kde se jedná o bezpečnost při potápění. Heslo „Více vody, méně bublinek“ přímo a jednoznačně naznačuje, že dobrá hydratace významně snižuje množství cirkulujících bublinek.

YOUTUBE CHANNEL
FAKTORY PŘISPÍVAJÍCÍ K DEHYDRATACI
Cestování letadlem
Ve skutečnosti dochází zpravidla k dehydrataci již v letadle, když potápěč cestuje do cílové potápěčské destinace. Vzduch v kabině letadla je mnohem sušší, než na zemi a plícemi se tak odpařuje větší množství vody.
Proto se také doporučuje vypít alespoň 240 ml vody během každé hodiny letu.
Mnoho pasažérů navíc rádo pije během letu kávu, kolu nebo pivo, ale tyto tekutiny nemají stejný hydratační účinek jako voda. Alkohol a nápoje obsahující kofein působí jako diuretika a jejich konzumace dehydrataci podporuje, neboť absorbují vodu z buněk a zvyšují produkci moči.
Mořská voda - sůl
Při výstupu z moře (slaná) voda na těle schne a na kůži zanechává krystalky soli. Ty lze často vidět i pouhým okem a vyznačují se tím, že absorbují a zadržují molekuly vody. Výsledkem je absorpce vlhkosti z kůže a její následné odpaření díky slunci a větru, což dále zvýrazňuje dehydrataci.
Nevolnost
Zvracení kvůli nadměrnému pití, z důvodu mořské nemoci či z jakéhokoliv jiného důvodu zvyšuje stupeň dehydratace, protože tělo ztrácí velké množství tekutin a elektrolytů (iontů) během krátké doby.
Podobný negativní účinek má tzv. cestovatelský průjem, což je střevní infekce zapříčiněná nehygienickým zacházením s jídlem.
Léky
Některé léky, zvláště přípravky užívané pro snížení krevního tlaku, působí diureticky a to samozřejmě vede k dehydrataci.
Jestliže se hodláte během své dovolené potápět každý den, nebo dokonce dvakrát denně, pak si musíte být vědomi nebezpečí zvýšené dehydratace nebo i DSC.
Toto nebezpečí samozřejmě nenastává proto, že se jedná o dovolenou, ale existuje celkem devět faktorů souvisejících s typickým chováním při potápění, které přispívají k častějšímu vzniku dehydratace, která nebývá vždy rozpoznána.
Alkohol
Na dovolené je zcela přirozené trávit večery ve společnosti a přitom se často konzumují alkoholické nápoje.
Kromě toho, že pití alkoholických nápojů se během potápění nikdy nedoporučuje, způsobuje alkohol také rychlejší dehydrataci.
Jak jsme se již zmínili, alkohol (stejně jako káva a jiné nápoje obsahující kofein) má diuretické účinky a zvyšuje objem vylučované moči. Tím se samozřejmě zintenzivňuje dehydratace.
Slunce
Nejatraktivnější destinace pro běžné potápěče se nacházejí v oblastech tzv. „teplých vod“, kde jsou zajímavé korálové útesy a velká množství krásných barevných ryb.
V těchto destinacích převládá teplé, slunečné a někdy vlhké podnebí.
Samozřejmým důsledkem těchto podmínek je pocení a tudíž ztráta tekutin. Při jejich nedostatečném příjmu potom dochází k dehydrataci.
A jestliže se k tomu přidá spálení kůže sluncem, ztráta tekutin je ještě rychlejší. Spálená kůže je zarudlá a někdy se stává bolestivou. Tělo na tento stav reaguje zvýšeným přísunem vody do kůže, což vede k následnému odpařování, takže ztráty tekutin se urychlí. Slunce a vítr tyto ztráty vlhkosti ještě podporují.
Potápění
Při potápění se dehydratace zvyšuje třemi mechanismy: pocením, zvýšenou produkcí moči, ke které dochází vždy, když se tělo ponoří do vody a dýcháním suchého stlačeného vzduchu.
Potápěčský oblek udržuje tělo potápěče během ponoru v teple, ale zároveň zabraňuje, aby se v případě potřeby ochladilo. Jestliže se tedy potápěč nachází v oblasti s teplým podnebím a potí se, i když má na sobě pouze tričko, dochází v potápěčském obleku ještě k daleko větším ztrátám tekutin pocením.
Během ponoru zvýšený okolní tlak a chladnější teplota vody způsobují, že se krevní cévy v povrchových částech těla zužují a krev z končetin se přesouvá do vnitřních částí těla (srdce, plic a velkých vnitřních cév), aby se tělesné jádro udrželo v teple. Tento zvýšený objem krve v tělesném jádru je fyziologickými mechanismy, které kontrolují objem krve v těle, chápán jako převodnění a v reakci na to začnou ledviny produkovat zvýšené množství moči (což znamená další ztrátu vody i soli). Proto také potápěči v průběhu ponoru, či bezprostředně po něm pociťují nutkání k močení. I když se může zdát, že silné močení ukazuje na dobré zavodnění organizmu, ve skutečnosti se jedná o nadměrnou ztrátu tekutin.
Další příčinou úbytku tekutin je vzduch, který potápěč dýchá. Stejně jako v kabině letadla, tak i v lahvích při přístrojovém potápění je vzduch suchý a jak již bylo zmíněno, dochází tímto způsobem ke ztrátám tekutin. K tomu je nutno si uvědomit, že vzhledem k nižší teplotě okolní vody musí plíce vynaložit také úsilí, aby se tento vzduch oteplil, což ovšem znamená další ztrátu vlhkosti.
Příznaky dehydratace
Jak člověk pozná, že je dehydrovaný a jak se v takové situaci zachovat?
Veobecně lze říci, že dobrým ukazatelem je barva moči. Má být čirá nebo světle žlutá. Tmavší barva moči obvykle znamená určitý stupeň dehydratace, i když barvu mohou ovlivnit i některé léky. Dehydratace se také může projevovat malým (nebo žádným) množstvím moči, přičemž je nutno mít na paměti, že větší množství moči rozhodně dehydrataci nevylučuje.
  • ŽÍZEŇ (TZN. ČLOVĚK BY NEMĚL PÍT, AŽ KDYŽ MÁ ŽÍZEŇ, PROTOŽE TO JIŽ NAZNAČUJE MÍRNOU DEHYDRATACI)
  • ZÁVRATĚ
  • BOLESTI HLAVY
  • SVALOVÉ KŘEČE
  • ÚNAVA
  • SUCHO V ÚSTECH
  • TMAVĚ ZBARVENÁ MOČ
  • SNÍŽENÉ VYLUČOVÁNÍ MOČI
  • VELKÁ ÚNAVA - SLABOST
  • SILNÁ ŽÍZEŇ A VELKÉ SUCHO V ÚSTECH
  • ZAPADLÉ OČI A/NEBO OČI, KTERÉ NEPRODUKUJÍ SLZY
  • OSM HODIN BEZ POTŘEBY MOČENÍ
  • SUCHÁ KŮŽE SE SNÍŽENÝM NAPĚTÍM, KTERÁ SE PO ŠTÍPNUTÍ VRACÍ JEN POMALU DO PŮVODNÍHO STAVU
  • RYCHLÝ SRDEČNÍ TEP, SLABÝ PULS
  • ZRYCHLENÝ DECH
  • NÍZKÝ KREVNÍ TLAK
  • PODRÁŽDĚNOST A ZMATENOST
  • KŘEČE
  • ZHORŠENÝ STAV VĚDOMÍ
Většinou se setkáváme s mírnou dehydratací, která se dá snadno vyřešit pitím většího množství vody. K vodě lze také přidat rehydratační soli nebo isotonické nápoje pro sportovce, aby se rychleji doplnily chybějící soli a ionty. V případě příznaků těžké dehydratace je však nutná okamžitá zdravotnická pomoc.
Prevence
Jak se vyhnout dehydrataci?

Je vždy lepší dehydrataci předcházet, než ji řešit. Pouze tímto způsobem si potápěči snižují riziko DCS.
Po shora uvedeném shrnutí problémů týkajících se dehydratace a jejích možných dopadů na lidské tělo lze učinit následující závěry: po každém ponoru by se měl potápěč opláchnout čerstvou vodou, potápěčský oblek by si měl vždy obléknout až těsně před sestupem do vody, měl by se vyhýbat pití nápojů obsahujících alkohol nebo kofein (nebo jejich pití alespoň silně omezit) a také je třeba omezit pobyt na přímém slunci a zamezit případnému spálení kůže slunečním zářením.
Nejsnadnější ze všeho je však pít hodně vody.
Objem plazmy by se však neměl zvětšovat příliš rychle, neboť tím se jen zvýší produkce moči a tělesné tkáně se dostatečně nezavodní. Proto se doporučuje pít sklenici vody každých 15 - 20 minut namísto vypití jednoho litru vody těsně před ponorem nebo po něm. Tím se dosáhne dostatečného zavodnění tkání a zároveň se předejde snížené výměně plynů, která by mohla vést ke tvorbě bublinek a tudíž k DSC.
Jaké množství vody potřebuje potápěč vypít, závisí na mnoha faktorech, ale pro udržení dostatečné hydratace lze doporučit vypití nejméně o 2 litry více, než vypije běžně za den.
Za úvahu také stojí konzumace jídla s vyšším obsahem vody, např. ovoce a zeleniny.
Navíc některé společnosti prodávají nápoje v baleních upravených pro pití během ponoru.