Zde je seznam opakovaně kladených otázek za několik minulých let. Tento seznam sestavili vedoucí činitelé DAN a nabízí konkrétní rady (založené na ověřených důkazech), které by si naši členové měli vzít k srdci.
Během pooperační osseointegrace (tj. strukturálního a funkčního spojení mezi živou kostí a povrchem umělého implantátu) je nutné vyhnout se jakémukoliv tlaku na kůži nad implantátem a krycím šroubem nebo hojící se podpěrou (část implantátu, na kterou se fixuje korunka).
Pokud se začnete po chirurgickém zákroku potápět příliš brzy, průvodní tlak (i když nemusí být moc velký) by mohl operovanou oblast poškodit. Jestliže se např. postranní skusové části náustku regulátoru nacházejí nad implantátem, mohou přenesené síly poškodit vyhojení implantátu. Ale je třeba zvážit i další skutečnosti a potápění by se mělo odložit na dostatečně dlouhou dobu, aby nedošlo ke komplikacím souvisejícím s chirurgickým zákrokem v ústní oblasti. Především je třeba dát pozor na:
- dokonalou revaskulalarizaci (obnovení cévního zásobení v operované oblasti);
- stabilizaci implantátu;
- změny tlaku v ústní dutině a v nosních dutinách;
- schopnost pacienta držet regulátor v ústech; a
- užívání léků kvůli bolesti nebo infekci.
Přenášení kostních štěpů a operace dutin jsou složitější zákroky, které vyžadují přerušení potápění na delší dobu. Čím větší je oblast štěpu, tím déle je třeba počkat. Někteří lékaři doporučují vyhnout se jakýmkoli činnostem, které způsobují mikropohyb, po dobu alespoň šesti měsíců. Úplné zhojení kosti v oblasti implantátu sice může trvat až jeden rok, nicméně zubní chirurg může určit i kratší dobu, po které je možno se k potápění vrátit. Chirurg, který provede vaši operaci, sice nemusí být potápěč, ale měl byste se řídit jeho radami.
Ve vašem případě se sice jedná o implantát stoličky, a tudíž byste neměl mít se skusem regulátoru žádné problémy, ostatní aspekty je však třeba zvážit.
V obou případech však potápění neznamená žádný zvláštní problém. Jakmile vám váš maxilofaciální chirurg sdělí, že můžete bez omezení vykonávat normální činnosti běžného života, můžete se znovu začít i potápět.
Léčba kořenového kanálku je zpravidla nutná poté, kdy byl zubní nerv poškozen nějakým přímým nárazem do oblasti zubů, nebo takové poškození souvisí se zubním kazem, abscesem, či jinou infekcí.
Většina zákroků na zubních kanálcích se provádí u pacientů starších 50 let, u kterých se vyskytla některá z výše uvedených situací a kteří celý život své zuby používali.
U tisíců certifikovaných potáčů starších 50 let se zprávy o problémech s kořenovými kanálky prakticky nevyskytují.
S největší pravděpodobností se tedy jednalo o náhodu a zmíněné shodné problémy by se objevily i bez účasti na potápěčských aktivitách.
Bezprostředně po zákroku na kořenovém kanálku existuje určité (malé) nebezpečí vzniku infekce, ale jestliže váš zubař považuje zákrok za úspěšný bez další potřebné léčby, neměl byste mít při potápění s vyléčeným zubem žádný problém.