Časté otázky na téma zdraví 

Zde je seznam opakovaně kladených otázek za několik minulých let. Tento seznam sestavili vedoucí činitelé DAN a nabízí konkrétní rady (založené na ověřených důkazech), které by si naši členové měli vzít k srdci.

Hledání

Jaký dopad bude na mne mít premenstruační syndrom (PMS), když se budu potápět?
Premenstruační syndrom je vlastně množina málo známých a nepřesně definovaných psychofyziologických příznaků, které zažívá mnoho žen (25-50 procent) na konci menstruačního cyklu těsně před začátkem menstruačního krvácení. K těmto příznakům patří změny nálady, podrážděnost, zpomalené uvažování, pocity napětí, únava, deprese, bolesti hlavy, nadmutí břicha, otoky, citlivost prsou, bolesti kloubů a touha po jídle. Silný premenstruační syndrom může zhoršit již existující emoční poruchy. I když se v některých případech používá progesteron, spolehlivá léčba není k dispozici.

PROBLÉMY S TĚLESNOU KONDICÍ PŘI POTÁPĚNÍ

Výzkumy prokázaly, že během premenstruačního syndromu jsou u žen nehody častější. Proto se doporučuje, aby ženy v tomto období prováděly konzervativnější ponory. Nicméně neexistují žádné vědecké důkazy, že by byly náchylnější k dekompresní nemoci nebo k jiným potápěčským zraněním/nehodám.

Všichni jedinci (tedy nejen ženy) s příznaky deprese nebo s antisociálními tendencemi by měli být vyšetřeni na způsobilost pro potápění – představují totiž nebezpečí pro sebe i pro svého potápěčského kolegu.

Chtěla jsem se zeptat, jaká forma antikoncepce je k potápění nejvhodnější. Nyní používám nehormonální nitroděložní tělísko (angl. zkratka IUD) uvolňující měděné ionty.
V souvislosti dekompresním stresem není v současné době upřednostňována žádná antikoncepční metoda. Co se týče používání nitroděložního tělíska během potápění, nejsou k dispozici žádná data ani výsledky klinických studií a já sám nevidím kontraindikaci pro používání této metody při potápění.

Zpravidla platí, že pokud se nevyskytují vedlejší účinky a/nebo není prokázaná trombóza (což by ovšem také ovlivnilo samotný předpis antikoncepce), nejsou kontraindikovány ani perorální antikoncepční přípravky.

Přesto však doporučujeme raději volbu konzervativnějších profilů potápění (tj. ponory bez dekompresních zastávek, nejvýše dva ponory denně, maximálně do hloubky 30 metrů, s časem v nejnižším bodě ponoru po dobu asi 70-75% z maximálně povolené lhůty, pokud možno s použitím Nitroxu po čas ponoru vypočtený pro dýchání vzduchu)

Můj dotaz se týká kojení a potápění. Nedávno se nám narodilo dítě. Manželka stále kojí a chtěla by v tom pokračovat ještě alespoň 4 měsíce. Zároveň by se však chtěla co nejdříve vrátit k potápění. Zajímalo by mne, zdali dusík postupně nasycuje tkáně a jaké množství tohoto plynu se dostane do mléka, což by mohlo postihnout dítě. Potápíme se maximálně do 30 metrů a pod vodou zůstáváme jen tak dlouho, abychom splnili limity pro nekompresní potápění. Byl na toto téma proveden nějaký výzkum? Jaký dopad by to mohlo mít na naše dítě? Manželka před potápěním odstřikuje mléko do zásoby, aby mohla po ponoru krmit dítě mlékem bez dusíku, ale jak dlouho trvá, než se dusík vytěsní z prsní tkáně?
V mateřském mléce se dusík neshromažďuje, ale i kdyby tomu tak bylo, příjem tohoto mléka by neznamenal pro dítě žádné nebezpečí dekomprese. Vaše manželka se tedy může vrátit k potápění již několik týdnů po porodu (všeobecně se doporučuje počkat alespoň 3 týdny na „vzpamatování se“ z porodního traumatu a s tím souvisejících hormonálních změn).

Během několika prvních měsíců doporučujeme potápět se v mezích ponorů bez dekomprese, tj. ponorů, pro které nejsou předepsané povinné dekompresní zastávky, neboť by se neměly podceňovat tělesné změny způsobené 9 měsíci těhotenství.

V období, kdy bude Vaše manželka stále ještě kojit, může prakticky zjistit jen jednu nevýhodu: tlak vytvářený neoprénovým oblekem na hruď a na prsa by mohl (v některých případech) snížit tvorbu mléka (je známo, že ženy, které již nechtějí kojit, nosí kolem hrudníku těsné šaty, nebo si bandážují prsa).
Vaše žena však nebude mít na sobě neoprénový oblek po celý den, proto není toto nebezpečí příliš velké.

Je bezpečné kojit dítě bezprostředně po potápění?
Ano, je to bezpečné. Mateřské mléko není potápěním nijak postižené a kojenci nehrozí žádné nebezpečí dekompresního onemocnění.

I když je třeba říci, že ve všech tkáních a tekutinách těla matky se shromažďuje dusík, po bezpečném ponoru se inertní plyn vyplavuje velmi rychle.
V mateřském mléce se sice může vyskytnout zanedbatelné množství dusíku, ale jedná se o inertní plyn, který pro kojence neznamená žádné nebezpečí. Určité nebezpečí však hrozí od bakterií nacházejících se na kůži pod oblekem, proto je nutné důkladné očištění prsu po provedeném ponoru a před kojením, aby se předešlo systémovému onemocnění.