Časté otázky na téma zdraví 

Zde je seznam opakovaně kladených otázek za několik minulých let. Tento seznam sestavili vedoucí činitelé DAN a nabízí konkrétní rady (založené na ověřených důkazech), které by si naši členové měli vzít k srdci.

Hledání

Nedávno mi byl diagnostikován Raynaudův syndrom. Jsem velmi aktivní potápěč. Mohu v potápění pokračovat?
Raynaudův syndrom (někdy také označovaný jako Raynaudův fenomén) oslabuje účinný tok krve do končetin, hlavně do prstů na rukou a na nohou. Výsledkem je pocit chladu a zbělení prstů na obou končetinách, následované bolestí a zarudnutím, když se do těchto částí těla krev vrací.

Zmíněný problém bývá zapříčiněn zúžením cév chladem, stresem nebo z nějakého jiného důvodu.
Příznaky bývají často mírné.
Raynaudův fenomén se sice může vyskytovat jako izolovaný problém, ale častěji souvisí s autoimunitními poruchami pojivové tkáně, jakými jsou např. sklerodermie, revmatická artritida a lupus (tj. chronické zánětlivé onemocnění). Pokud se Raynaudův syndrom projevuje silně, představuje pro potápěče riziko, neboť takový jedinec může během ponoru ztratit funkčnost i obratnost prstů a rukou. Jestliže u někoho vyvolává příznaky chlad, stane se tak pravděpodobně i ve studené vodě. Takoví jedinci by se měli vyhýbat vodě chladné natolik, že by vyvolala příznaky v ruce nekryté rukavicí.

Bolest by mohla být tak silná, že by potápěč vůbec nemohl ruce používat. Méně postižení jedinci se však mohou pohybovat pod vodou víceméně normálně. Pacientům se silným postižením se předepisují blokátory kalciových kanálů. Závažným vedlejším účinkem může být závrať při postavení se z polohy vsedě nebo vleže.

Lze se potápět i po mrtvici?
Mozková příhoda, ať již je způsobena snížením přívodu krve do mozku, nebo krvácením do mozku, poškozuje část mozku a obojí mívá podobné následky. Případy mrtvice bývají různě závažné a jejich intenzitě odpovídá rozsah a místo postižení.
  1. Mrtvice postihuje většinou starší lidi. Zpravidla se jedná o jedince s pokročilým onemocněním koronárních tepen (ischemickou chorobou srdeční), u kterých existuje větší nebezpečí další mozkové příhody nebo infarktu.
     
  2. Rozsah postižení způsobený mrtvicí (např. ochrnutí, ztráta zraku) může ovlivnit způsobilost k potápění.
     
  3. Intenzivní fyzická zátěž, zvedání těžkých předmětů a používání manévru Valsalva k uvolnění tlaku v uších při potápění, to vše zvyšuje arteriální tlak v hlavě, což zvyšuje pravděpodobnost opakovaného krvácení.
     
  4. I když potápění znamená vystavování se zvýšenému parciálnímu i hydrostatickému tlaku, samotnou mrtvici nezpůsobuje.
     
  5. Zcela nepochybně se při potápění jedinec, který zažil mozkovou příhodu, vystavuje zvýšenému riziku. Existují však i výjimečné případy, například mozkové krvácení u mladého člověka, kterému byla opravena vadná tepna a přetrvává jen velmi malé poškození. Takový stav umožňuje návrat k potápění s poměrně malým rizikem. Každý případ vyžaduje individuální rozhodnutí, které by měl postižený jedinec učinit po poradě se svým ošetřujícím lékařem, se svou rodinou i s potápěčskými kolegy. Rovněž se doporučuje poradit se s neurologem dobře seznámeným s potápěčskou medicínou.
     
Před 10 měsíci mi byla diagnostikována temporální arteritida a začal jsem užívat vysoké dávky prednisonu (nebo kortizonu) (60 mg/denně). Dávky prednisonu se každý měsíc snižují. Nyní užívám 15 mg denně a cítím se dobře. Je toto onemocnění kontraindikací pro rekreační potápění? Neměl bych své ponory omezit maximálně do hloubky 20 metrů?
Co se týče rekreačního potápění, o interakci kortizonu, arteritidy obřích buněk (také známé pod pojmem temporální arteritida) a potápění se toho moc neví.

V tomto případě se vyplatí opatrnost. Nemyslím si, že by se měly objevit nějaké velké problémy, ale omezit hloubku i čas pod vodou mi připadá jako moudré rozhodnutí.