Stárnoucí potápěč

Již samotné ponoření může vyvolat určité fyzické reakce. Následkem mohou být neblahé dopady zvláště na starší potápěče.

  • hromadění tekutin ve středu těla
  • stažení krevních cest pokožky
  • významně silnější vylučování moči

Nevyhnutelným důsledkem těchto dopadů souvisejících s ponorem je výrazný úbytek tekutin. To může mít hodně nepříjemné následky, hlavně pak u starších lidí, kteří tak jako tak pijí méně „než je zdrávo“. V letním tropickém a subtropickém klimatu může rychle dojít k dehydraci, která zapřičiní vážné potápěčské nehody. „Hustá krev” totiž nemůže dostatečně přispívat k odstraňování inertního plynu. Nepříznivé dopady spojené s ponory jsou obzvláště nebezpečné pro kardiovaskulární soustavu. Přesun tekutin do středu těla nutí srdce k náhlému zvýšení výkonu. A dojde-li zároveň ke snížení kožního krevního oběhu, musí se srdce vyrovnávat s ještě větším odporem.

Přímými možnými následky pak jsou:

  • akutní vysoký krevní tlak
  • oběhové poruchy
  • vyvolání srdeční arytmie
  • akutní bezdechost

Předchozí srdeční onemocnění může zapřičinit ve vodě a pod vodou nejen vážné zdravotní problémy, ale může vést i ke zvýšenému nebezpečí utonutí a k náhlé srdeční smrti.

Zatížení těla při plavání pod vodou je až překvapivě vysoké. Je to způsobeno hlavně zvýšenou hustotou dýchacího plynu závislou na hloubce ponoru. Změny v mechanice dýchání pak způsobí, že se náhle projeví i předchozí zdravotní omezení dýchacích orgánů. Dokonce i u zkušených potápěčů jde obvykle méně než 5% tělesné energie do ploutve. Limitujícím faktorem je mechanika dýchání. A ta se může rychle „vymknout z rukou“ kvůli přílišné námaze.
Lékař vyšetřující zdravotní stav starších potápěčů by se měl hlavně zaměřit na diagnostiku funkce kardiovaskulární a dýchací soustavy, ale také pečlivě vyhodnotit vytrvalost a schopnost fyzického zatížení. Pozornost musí také věnovat i svalové a kosterní soustavě. Cílem má být opodstatněná rada, za jakých podmínek se může starší potápěč ještě bezpečně potápět.
RADY PRO BEZPEČNÉ POTÁPĚNÍ V POKROČILEJŠÍM VĚKU
POTÁPĚJTE SE BEZPEČNĚJI
  • provádějte kratší ponory do menších hloubek
  • respektujte bezpečnostní zastávky a vystupujte k hladině pomaleji
  • zredukujte opakované ponory
  • namísto vzduchu používejte jako dýchací plyn Nitrox
UDRŽUJTE SI FYZICKOU ZDATNOST
Pěstujte vhodné druhy sportu se zvláštním zaměřením na vytrvalost a posilování svalů
VYHNĚTE SE DEHYDRACI

Před potápěním se dostatečně zavodněte.
TIP: dobrá tvorba slin naznačuje správnou hladinu tekutin

SNIŽUJTE ZÁTĚŽ
  • Nevystavujte se záměrně přílišné fyzické zátěži
  • Potápějte se uvolněně, abyste se vyhnuli stresu
NESKÁKEJTE DO VODY
Do vody vklouzněte, tím snížíte akutní nepříjemný dopad způsobený prudkým ponořením těla
CO NEJVÍCE SE CHRAŇTE PROTI CHLADU
Promyslete si správnou ochranu proti chladu, abyste se vyhnuli i sebemenšímu pocitu prochlazení
ODPOVĚDI NA NEJČASTĚJI KLADENÉ OTÁZKY STARŠÍCH POTÁPĚČŮ
OD KOLIKA LET BYCH MĚL SVÉ POTÁPĚNÍ JIŽ REDUKOVAT?

To záleží spíše na biologickém než skutečném stáří.
Ale nejpozději od věku 40 let by mělo být potápěčské zdravotní vyšetření důkladnější a zaměřené jako na „staršího potápěče“, který již překročil 55 let.

KDY BYCH MĚL S POTÁPĚNÍM SKONČIT?

To vám řekne tělo. Skutečný věk nerozhoduje.
Co se týče zdraví – jakmile tělo začne vysílat signály ve smyslu, že potápění začíná být obtížné a/nebo pobyt pod vodou již není příjemný, je načase začít uvažovat o ukončení této aktivity.

JSOU STARŠÍ POTÁPĚČI NÁCHYLNĚJŠÍ K DEKOMPRESNÍMU ONEMOCNĚNÍ?

Nemusí tomu tak nutně být. V každém případě však mohou významně snížit nebezpečí dekompresního onemocnění důkladnou hydrací před ponorem.
Změny v plících u staršího člověka toto nebezpečí teoreticky zvyšují. Ale dá se tomu odpomoci pomalejším stoupáním k hladině a dodržováním bezpečnostních zastávek.