BEZPEČÍ ZÁVISÍ NA VZDUCHU

Bez vzduchových lahví, které nám umožňují dýchat pod vodou, bychom nemohli obdivovat nádherný život v mořských hlubinách. To však neznamená, že bychom měli svému dýchacímu plynu zcela slepě důvěřovat.

Existují totiž různá znečištění, která mohou proměnit médium podporující život pod vodou v opravdový jed.

Heslo "Bezpečí spočívá ve vzduchu“ má potápěče upozornit na nebezpečí možné kontaminace v dýchacím plynu.

Raději bezpečně, než později litovat! To je základní východisko prevence vedené a podporované nadací DAN Europe. Potápěčům poskytujeme instrukce pro první pomoc a terapii v případě otravy, ale naším hlavním cílem je především ochránit lidi před potápěním se s kontaminovaným vzduchem. Abychom toho dosáhli, informujeme potápěče o různých možnostech otravy, a jak lze takové nebezpečí minimalizovat.

ZNEČIŠTĚNÝ DÝCHACÍ PLYN

Oxid uhelnatý je plyn bez barvy, chuti a zápachu, který zpravidla vzniká nedokonalým spalováním látek obsahujících uhlík.

Hemoglobin jej absorbuje 200krát lépe než kyslík. Tím se snižuje kapacita hemoglobinu přepravovat kyslík, což může vést k hypoxii až úmrtí. Závažnost otravy CO závisí na jeho koncentraci v dýchacím plynu a délce vystavení organismu této situaci. Dlouhé vystavení organismu i poměrně malým koncentracím CO může mít za následek těžkou otravu.

Při potápění se s hloubkou zvyšuje parciální tlak CO a otrava i nízkou koncentrací CO, která by za normálního atmosférického tlaku neměla i při delším trvání žádné toxické účinky, je s rostoucí hloubkou stále nebezpečnější. Při sestupu může být hemoglobin přetížen oxidem uhelnatým, což významně sníží jeho schopnost vázat na sebe kyslík, ale i zvýšený parciální tlak kyslíku může mít za následek, že v krvi bude dost kyslíku na udržování buněk dostatečně okysličených. Během ponoru se snížená přeprava kyslíku (hemoglobinem) také částečně kompenzuje množstvím rozpuštěného kyslíku v krevní plazmě. Ale při výstupu, když se parciální tlak kyslíku i množství rozpuštěného kyslíku snižuje, může tento stav vést k hypoxii. Proto se příznaky otravy zhoršují během výstupu nebo až po něm.

Otrava CO je zřejmě vůbec nejnebezpečnější kontaminací dýchacího plynu. Ale existují i jiné druhy znečištění, kterým je nutno věnovat pozornost.

Existují tři úrovně kontaminantů, které mohou znečišťovat dýchací plyn:

  1. Jako oxid uhelnatý (CO) se nejčastěji ve stlačeném plynu vyskytují: oxid uhličitý (CO2), vlhkost (H2O), kondenzovaný olej, částice a zápach;
  2. v určitých geografických oblastech se rovněž objevují: těkavé uhlovodíky a organické sloučeniny, např. metan (CH4);
  3. poměrně vzácný, ale přesto známý je výskyt i jiných toxických látek: např. výparů z čistících produktů a halogenovaných rozpouštědel, emisí z motorových vozidel, síry a produktů nebo výparů na bázi dusíku.

Velké množství oxidu uhličitého (CO2) zvyšuje frekvenci dýchání, což při potápění do větších hloubek znamená respirační riziko. Rovněž snižuje schopnost vnímání, vyvolává pocit nepohody, závratě nebo strnulost a v extrémních případech může vést k bezvědomí až úmrtí.

Nadměrná vlhkost může zapřičiňovat „zamrznutí“ či neotevření regulačních ventilů. Také zvyšuje korozi a rezavění lahví, což nepříznivě ovlivňuje filtrační prvky a mívá za následek produkci chemických zápachů vedoucích až k nauzee či podráždění dýchacích cest.

Co se týče oleje, zdravotní problémy mohou působit hlavně malé částečky, protože ty tělesné čistící mechanismy nedokáží odstranit (na rozdíl od větších částic). Zadržené částečky oleje pak mohou být zdrojem infekce. Olejové výpary jsou také nebezpečné pro možnost vzniku požáru.

Prach je nebezpečný jak pro plíce, tak i pro jemné součásti regulačních prvků.

Všechna tato znečištění vyžadují pozornost potápěčů, pečlivou údržbu v potápěčských střediscích a dobré povědomí o nich u všech zúčastněných osob.

Příznaky a léčba
Jaké jsou příznaky otravy oxidem uhelnatým (CO)?

Typické příznaky otravy oxidem uhelnatým jsou:

  • bolest hlavy a pocit tlaku uvnitř hlavy;
  • závrať;
  • nauzea;
  • bezdechost i s vynaloženým úsilím;
  • zmatenost;
  • zvracení;
  • paralýza; a/nebo
  • bezvědomí;
  • třešňově rudé rty, tváře a nehty na rukou (zvláště v ranném stádiu).

Zjistíte-li u sebe nějaké příznaky otravy CO, nebo takové příznaky vypozorujete u svého potápěčského kolegy, je mimořádně důležité postupovat níže uvedeným způsobem, abyste předešli upadnutí do bezmocného stavu, bezvědomí nebo dokonce úmrtí.

BĚHEM PONORU

Potápěč by měl ihned přestat dýchat ze znečištěné lahve a ukončit ponor. Potápěčský kolega (buddy) může poskytnout alternativní zdroj vzduchu s nekontaminovaným obsahem, i když v případě, že se lahve plnily stejným kompresorem, může být i tento vzduch znečištěný.

BASIC LIFE SUPPORT (BLS)
Okamžitě by se mělo začít s poskytováním Basic Life Support (BLS) a 100% kyslíku. Zavolat poradenskou zdravotní službu DAN a zařídit přepravu do zdravotního záchranářskéhozařízení (nejlépe do hyperbarické komory) kvůli důkladnému vyšetření a nasazení příslušné terapie. V případech otravy CO je životně důležitá rychlá reakce, ale ještě lepší než řešení příznaků je předejít takové otravě dobrou strategii pro prevenci.
Jak předcházet znečištění
Jak snižovat nebezpečí otravy CO během potápění?

Kontaminace oxidem uhelnatým obvykle vznikají z nečistot nacházejích se ve vzduchu, který se dostal do kompresoru nebo z nečistotech vytvořených samotným kompresorem. Proces stlačování vzduchu může zapřičinit přítomnost velkého množství CO a CO2 v dýchacím plynu pouze v případě, že se tyto plyny (CO a CO2) nacházejí v blízkosti kompresoru. Proto je důležité zkontrolovat jak kompresor, kterým se plní lahve s dýchacím plynem, tak i jeho umístění. Proberme si trochu podrobněji, co se dá dělat, aby se předešlo otravě CO – ať již jste osobou, která plní lahve vzduchem, nebo potápěčem, který je používá.

Co může učinit potápěčské středisko, klub, nebo obchod s potápěčskými potřebami?
Ujistěte se, že výfuk kompresoru se nachází až za přívodem (po větru) vzduchu do stroje a tento přívod je v bezpečné vzdálenosti od dalších možných zdrojů znečištění, jakými jsou motorová vozidla, dieselgenerátory nebo jiní původci výfukových plynů. A také dohlédněte na to, aby v blízkosti vstupu vzduchu do kompresoru nikdo nekouřil a nespaloval žádné materiály.

 

Zajistěte, aby se v kompresoru používal správný olej i filtr a pravidelně kontrolujte, zdali nejsou uvolněné spojovací články hadice přívodu vzduchu, nebo jestli není tato hadice poškozená (což bývá způsobeno vibracemi).

 

Zajistěte řádnou údržbu kompresoru, neboť nadměrné opotřebení může vést k jeho přehřívání a vysoké teploty rozkládají mazací olej na toxické produkty, právě např. na CO.

 

Pravidelně kontrolujte kvalitu vzduchu: provádí se to detekčními trubičkami a jinými jednorázově použitelnými prostředky, nebo elektronickými analyzátory. V některých oblastech se vyžaduje testování vzduchu akreditovanými laboratořemi.
Co může učinit potápěč?
Jestliže používá vlastní kompresor, měl by respektovat shora uvedená doporučení.

 

Měl by odebírat vzduch nebo dýchací plyn jen od renomovaného potápěčského střediska, klubu, nebo obchodu s potápěčskými poitřebami.

 

Měl by se zeptat dodavatele vzduchu, jak často kontroluje kvalitu svého vzduchu a zdali provádí periodickou údržbu svého kompresoru (podle příslušné servisní knížky).

 

Je-li to možné, měl by zkontrolovat přívod vzduchu do kompresoru (hlavně v případě, když bude používat lahev naplněnou v neznámé plnicí stanici). To platí především na potápěčské dovolené.

 

Neměl by kouřit bezprostředně před ponorem, neboť cigaretový kouř také obsahuje CO.

 

Měl by zkontrolovat svou lahev se vzduchem na přítomnost CO pomocí svého osobního detekčního zařízení na CO, zvláště bude-li pochybovat o kvalitě dodavatele vzduchu, nebo když si nemůže ověřit, jak se vzduchové lahve plnily. Pro jednoho samotného potápěče mohou být elektronické analyzátory dosti drahé, ale pomůcky jako CO - Pro™, kterými se spolehlivě zjišťuje přítomnost CO v dýchacím plynu jsou levné, všem dostupné a jejich použitím se snadno analyzuje vzduch v reálném čase přímo na místě.